O ARCHIVU
Z dějin archivu
Jáchymovské doly – Jáchymov, n. p. (JD Jáchymov)
K 1. 1. 1946 byl zřízen národní podnik JD Jáchymov, navazující svou činností na dřívější těžební organizace v této lokalitě. Rozhodnutím podnikového ředitele č. j. 172/6/47 byl k 1. 2. 1947 zřízen podnikový archiv, který měl pečovat o dokumenty národního podniku i právních předchůdců. Tajné dokumenty byly ukládány v tajném archivu spadajícím pod zvláštní oddělení. Podnikový archiv byl umístěn v nevyhovujících podmínkách v budově bývalého báňského ředitelství (budova dřívější mincovny, dnes Muzeum Jáchymov), část dokumentů byla kvůli nedostatku místa skladována na půdě, kde docházelo k poškození kvůli vlhku, špíně a myším. Prvním podnikovým archivářem byl Václav Přibáň, který byl zároveň pracovníkem knihovny a podnikovým kronikářem. Kvůli kumulaci funkcí a také z důvodu dlouhodobé nemoci archiváře práce v archivu od začátku stagnovala. V roce 1950 převzal archiv Jan Sedlák. Ten se ujal svěřených úkolů velice zodpovědně a snažil se dostát archivním normám vydaným ministerstvem průmyslu, avšak jeho snahy se nesetkávaly s přijetím nadřízených. Jan Sedlák byl zároveň pracovníkem ústřední spisovny, opakovaně si stěžoval na špatně fungující spisovou službu v podniku, na nedostatek a nevhodnost prostorů pro uložení dokumentů ve spisovně i v archivu, žádal o pomocnou pracovní sílu. Třídil archiválie a připravoval inventarizaci, prováděl skartaci především starších dokumentů a dokumenty jiných původců odevzdával – např. KNV Karlovy Vary, Krajskému archivu v Lokti aj. Kvůli nezájmu podnikového vedení se Sedlákovi nepodařilo nastartovat efektivní fungování archivu.
Ústřední správa výzkumu a těžby radioaktivních surovin (ÚSVTRS, ÚS)
ÚSVTRS byla zřízena usnesením vlády č. 3079/1955 k 1. 11. 1955 jako ústřední orgán státní správy pro organizaci výzkumu a těžby radioaktivních surovin s právy ministerstva. Byla v podstatě vytvořena z původního podnikového ředitelství JD Jáchymov. Sídlila zpočátku v Jáchymově a do její působnosti spadal právě těžební podnik JD Jáchymov, v roce 1956 rozdělený na JD Jáchymov, JD Mariánské Lázně, JD Horní Slavkov, JD Příbram, JD Trutnov a dva netěžební podniky. Příkaz ředitele ÚS z 18. 9. 1956 ukládal národním podnikům zřídit samostatné podnikové archivy a odboru vnitřní správy ÚS přijímat archivní a spisový materiál jedině od organizačních útvarů začleněných přímo do ÚS, vyjasnit poměry a předat materiály národním podnikům. Jednotlivé archivy národních podniků však podléhaly metodické kontrole archivu ÚS. V roce 1960 přesídlila ÚS do Příbrami, stěhoval se proto i archiv (do dnešní budovy ředitelství o. z. Příbram). Ještě v roce 1964 konstatoval vedoucí spisové služby Antonín Skalický špatný stav spisové a archivní služby na podnicích – nevhodné a nedostatečné prostory, kumulace funkce archiváře s jinou, kromě účetních a mzdových materiálů se dokumentům věnovalo málo pozornosti. Tento stav se krátce zlepšil v letech 1965–1967, kdy poprvé musely všechny podnikové archivy vypracovat plán práce, byly reálně zřízeny spisovny tam, kde dosud nebyly, a ve všech podnicích byly vypracovány spisové řády.
Československý uranový průmysl (ČSUP)
Právním nástupcem ÚS byl od 1. 9. 1967 ČSUP – nejprve trust podniků, později oborový podnik a mezi lety 1976 a 1988 koncern. Archiv ÚS se tak stal ústředním podnikovým archivem ČSUP, jemu byly podřízeny podnikové archivy podniků (závodů) podřízených generálnímu ředitelství ČSUP (původních národních podniků podřízených ÚS). O spisovnu a archiv se i nadále staral jeden samostatný archivář. Dne 10. 9. 1975 došlo k havárii v důsledku opravy vodovodního přívodu a vytopení archivu, byly zničeny některé osobní spisy a mzdové listy JD Jáchymov, ÚS i ČSUP. V květnu roku 1977 byl archiv přestěhován do obce Dubno do objektu č. 5 ubytovny provozu sociálních a stavebních služeb koncernového podniku UD Příbram. V roce 1987 byl archiv přesunut z dosavadního objektu č. 5, který měl ustoupit přestavbě učiliště, do objektu č. 2.
DIAMO, s. p.
Státní podnik vznikl 1. 7. 1988. Archiv byl v roce 1992 přestěhován do nově vzniklého centrálního archivu DIAMO v areálu šachty č. 15 Příbram-Brod, kam byly soustředěny i archiválie podřízených podniků (závodů). Pro potřeby nově vznikajícího archivu byla adaptována administrativní budova a kompresorovna o celkové ploše 2836 m2. Organizačně je archiv začleněn jako odbor Archiv DIAMO na ředitelství státního podniku a metodicky řídí územní pracoviště.
Z dějin Archivu OKD (současného Archivu Slezská Ostrava)
Právní základ Archivu OKD byl dán oběžníkem č. 183/109-33 z 3. června 1952 (směrnice pro podnikové archivy) vydaným ministerstvem paliv a energetiky (MPE). Jím byl uložen úkol zřídit podnikové archivy a ustavit podnikového archiváře s termínem splnění do 30. června 1952. Co se týká kombinátů, bylo ponecháno na rozhodnutí ředitele, zda bude zřízen centrální archiv pro celý kombinát, nebo archivy pro jednotlivá obvodní ředitelství nebo i podniky.
Reakcí na toto sdělení byl dopis Kombinátu OKD ze dne 28. června 1952, ve kterém byl sdělen výsledek projednání: archiv nebude centralizován, budou zřízeny samostatné archivy pro Kombinát OKD, jednotlivá obvodní ředitelství a na jednotlivých koksovnách; archivní úkoly budou pro nedostatek zaměstnanců ve všech případech obstarávány zaměstnanci spisové služby vedle jejich práce – ti budou rovněž odpovědni za skartaci spisů. Alespoň pro začátek nebudou rovněž zřizovány zvláštní místnosti pro archiv (archiválie však budou odděleny).
V odpovědi MPE z 24. července 1952 na tuto informaci kombinátu OKD poprvé zaznívá doporučení uvažovat o zřízení sdruženého podnikového archivu (SPA), „kde by bylo možné daleko lepší uskladnění a daleko lepší odborné vedení této služby“. Toto stanovisko MPE bylo v následujícím období skutečně akceptováno.
Zásadní změnu v působnosti archivu kombinátu OKD umožnila vyhláška ministra vnitra ze dne 13. července 1956 (č. 153/56 Ú. l.) o archivech hospodářských a rozpočtových organizací. Ta v § 2 uložila všem podnikům zřídit do konce roku 1956 podnikové archivy. Pro archiv OKD měl význam zvlášť § 5, „je-li vhodné z důvodu hospodárnosti nebo účelného využití archivního materiálu, zřídí dva nebo více podniků téhož resortu jeden podnikový archiv (sdružený podnikový archiv)“. Vyhláška uváděla, že o zřízení a správě sdruženého podnikového archivu rozhoduje příslušný ústřední orgán v dohodě s archivní správou MV (AS MV). Na základě toho svolal Kombinát OKD po projednání s Krajskou správou ministerstva vnitra v Ostravě 26. října 1956 jednání za účelem projednání podmínek vybudování SPA s tím, že pro sektor MPE bude jako SPA vybudován dosavadní sdružený revírní archiv Kombinátu OKD. Na toto jednání byli pozváni zástupci všech organizací MPE na Ostravsku. Zástupci n. p. Výstavba OKD, Vědecko-výzkumného uhelného ústavu v Ostravě-Radvanicích a n. p. Východomoravských plynáren vyslovili souhlas se zřízením sektorového SPA. Podnik Báňské projekty sdělil, že se k tomuto archivu nepřipojí, protože jeho výkresový archiv musí zůstat v jejich pobočce v Ostravě, a rovněž tak „spisový archiv“, protože s ním úzce souvisí. N. p. Ostroj uvedl, že hodlá zřídit samostatný podnikový archiv, protože archivování v Ostravě by bylo spojeno se značnými obtížemi. Podnik Báňské projekty ale později změnil své stanovisko a dopisem ze dne 20. června 1957 sdělil, že má zájem o připojení k SPA. Nakonec tedy jen n. p. Ostroj setrval u svého původního stanoviska vybudovat si vlastní podnikový archiv.
Právně bylo vytvoření SPA uzavřeno dopisem ze dne 6. srpna 1957, ve kterém MPE sdělilo, že v dohodě s AS MV souhlasí, aby sdružený revírní archiv plnil funkci SPA pro všechny organizace odvětví paliv na Ostravsku s výjimkou n. p. Ostroj.
Písemná úmluva obsahující bližší podmínky existence SPA však v té době ještě uzavřena nebyla – k tomu došlo až 20. 5. 1963.
Stručně lze říci, že archiv OKD byl po celou dobu své existence archivem pro všechny organizační jednotky OKD s výjimkou n. p. Ostroj Opava a z organizací mimo OKD zabezpečoval archivní službu až do roku 1994 pro Vědecko-výzkumný uhelný ústav v Ostravě-Radvanicích.
Ode dne vzniku akciové společnosti OKD nesl archiv název Archiv OKD, a. s.
V souvislosti s vydáním nového archivního zákona č. 499/2004 Sb. byla zrušena instituce podnikových archivů a soukromé subjekty mohly nadále spravovat své archiválie pouze po udělení akreditace Archivní správy MV ČR. V roce 2004 byl Archiv OKD ve správě OKD, a. s., VOJ Hornické muzeum, proto byla žádost o akreditaci podána ředitelem Hornického muzea Ing. Miroslavem Fojtíkem, a to dne 21. listopadu 2005. Společnost OKD, a. s., jakožto zřizovatel, musela splnit podmínky výše uvedeného zákona, a to především stavebně-technické, prostorové, bezpečnostní, materiální, finanční, organizační i personální pro péči o archiválie a jejich ochranu a současně pro jejich zpřístupnění. Výhodou bylo to, že budova archivu byla postavena v roce 1987 jako účelová pro uložení a správu velkého množství dokumentů a odpovídala stanoveným podmínkám. Dne 12. června 2006 bylo vydáno rozhodnutí o akreditaci pro společnost OKD, a. s., pro výkon působnosti soukromého archivu.
Archiv OKD, a. s., plnil své základní funkce především těmito činnostmi:
- Uchovávání písemností vzniklých z činnosti OKD, a. s., péče o jejich zpracování a vědecké a odborné využití.
- Metodické řízení spisové služby v jednotlivých podnicích OKD, a. s.
- Organizace skartačního řízení v jednotlivých podnicích OKD, a. s.
- Poskytování materiálu pro badatelské účely, zapůjčování materiálu pro výstavy, spolupráce na odborných publikacích a knihách
- Péče o historicky velice cenné materiály jednotlivých těžařstev, která existovala před vznikem kombinátu OKD.
- Vytváření archivních sbírek především z dokumentů bývalých zaměstnanců a vědeckých pracovníků z oblasti hornictví a dobývání.
- Tvorba archivních pomůcek a pořádaní nezpracovaného archivního materiálu.
Zpracováno s využitím textu PhDr. Oldřicha Klepka.
Výroční zpráva