O ARCHIVU
Z dějin archivu
Jáchymovské doly – Jáchymov, n. p. (JD Jáchymov)
K 1. 1. 1946 byl zřízen národní podnik JD Jáchymov, navazující svou činností na dřívější těžební organizace v této lokalitě. Rozhodnutím podnikového ředitele č. j. 172/6/47 byl k 1. 2. 1947 zřízen podnikový archiv, který měl pečovat o dokumenty národního podniku i právních předchůdců. Tajné dokumenty byly ukládány v tajném archivu spadajícím pod zvláštní oddělení. Podnikový archiv byl umístěn v nevyhovujících podmínkách v budově bývalého báňského ředitelství (budova dřívější mincovny, dnes Muzeum Jáchymov), část dokumentů byla kvůli nedostatku místa skladována na půdě, kde docházelo k poškození kvůli vlhku, špíně a myším. Prvním podnikovým archivářem byl Václav Přibáň, který byl zároveň pracovníkem knihovny a podnikovým kronikářem. Kvůli kumulaci funkcí a také z důvodu dlouhodobé nemoci archiváře práce v archivu od začátku stagnovala. V roce 1950 převzal archiv Jan Sedlák. Ten se ujal svěřených úkolů velice zodpovědně a snažil se dostát archivním normám vydaným ministerstvem průmyslu, avšak jeho snahy se nesetkávaly s přijetím nadřízených. Jan Sedlák byl zároveň pracovníkem ústřední spisovny, opakovaně si stěžoval na špatně fungující spisovou službu v podniku, na nedostatek a nevhodnost prostorů pro uložení dokumentů ve spisovně i v archivu, žádal o pomocnou pracovní sílu. Třídil archiválie a připravoval inventarizaci, prováděl skartaci především starších dokumentů a dokumenty jiných původců odevzdával – např. KNV Karlovy Vary, Krajskému archivu v Lokti aj. Kvůli nezájmu podnikového vedení se Sedlákovi nepodařilo nastartovat efektivní fungování archivu. Sedlákův nástupce plnil pouze úkoly zadané vedením správního odboru podniku, přestože byly nedostatečné oproti tomu, co vyžadovalo ministerstvo.
Ústřední správa výzkumu a těžby radioaktivních surovin (ÚSVTRS, ÚS)
ÚSVTRS byla zřízena usnesením vlády č. 3079/1955 k 1. 11. 1955 jako ústřední orgán státní správy pro organizaci výzkumu a těžby radioaktivních surovin s právy ministerstva. Byla v podstatě vytvořena z původního podnikového ředitelství JD Jáchymov. Sídlila zpočátku v Jáchymově a do její působnosti spadal právě těžební podnik JD Jáchymov, v roce 1956 rozdělený na JD Jáchymov, JD Mariánské Lázně, JD Horní Slavkov, JD Příbram, JD Trutnov a dva netěžební podniky. Příkaz ředitele ÚS z 18. 9. 1956 ukládal národním podnikům zřídit samostatné podnikové archivy a odboru vnitřní správy ÚS přijímat archivní a spisový materiál jedině od organizačních útvarů začleněných přímo do ÚS, vyjasnit poměry a předat materiály národním podnikům. Jednotlivé archivy národních podniků však podléhaly metodické kontrole archivu ÚS. V roce 1960 přesídlila ÚS do Příbrami, stěhoval se proto i archiv (do dnešní budovy ředitelství o. z. SUL). Ještě v roce 1964 konstatoval vedoucí spisové služby Antonín Skalický špatný stav spisové a archivní služby na podnicích – nevhodné a nedostatečné prostory, kumulace funkcí archiváře s jinou, kromě účetních a mzdových materiálů se dokumentům věnovalo málo pozornosti. Tento stav se krátce zlepšil v letech 1965–1967, kdy poprvé musely všechny podnikové archivy vypracovat plán práce, byly reálně zřízeny spisovny tam, kde dosud nebyly, a ve všech podnicích byly vypracovány spisové řády. Záhy se však úroveň péče o dokumenty vrátila do původního stavu.
Československý uranový průmysl (ČSUP)
Právním nástupcem ÚS byl od 1. 9. 1967 ČSUP – nejprve trust podniků, později oborový podnik a mezi lety 1976 a 1988 koncern. Archiv ÚS se tak stal ústředním podnikovým archivem ČSUP, jemu byly podřízeny podnikové archivy podniků (závodů) podřízených generálnímu ředitelství ČSUP (původních národních podniků podřízených ÚS). O spisovnu a archiv se i nadále staral jeden samostatný archivář. Dne 10. 9. 1975 došlo k havárii v důsledku opravy vodovodního přívodu a vytopení archivu, byly zničeny některé osobní spisy a mzdové listy JD Jáchymov, ÚS i ČSUP. V květnu roku 1977 byl archiv přestěhován do obce Dubno do objektu č. 5 ubytovny provozu sociálních a stavebních služeb koncernového podniku UD Příbram. V roce 1987 byl archiv přesunut z dosavadního objektu č. 5, který měl ustoupit přestavbě učiliště, do objektu č. 2.
DIAMO, s. p.
Státní podnik vznikl 1. 7. 1988. Archiv byl v roce 1992 přestěhován do nově vzniklého centrálního archivu DIAMO v areálu šachty č. 15 Příbram-Brod, kam byly soustředěny i archiválie podřízených podniků (závodů). Pro potřeby nově vznikajícího archivu byla adaptována administrativní budova a kompresorovna o celkové ploše 2836 m2. Organizačně je archiv začleněn jako samostatné oddělení úseku ředitele odštěpného závodu Správa uranových ložisek Příbram (o. z. SUL) a metodicky řídí územní pracoviště. Správu dokumentů v archivu a spisovně o. z. SUL, která je umístěna také v areálu šachty č. 15, zajišťuje v současné době devět pracovníků.
Z dějin Archivu OKD (současného Archivu Slezská Ostrava)
Právní základ Archivu OKD byl dán oběžníkem č. 183/109-33 z 3. června 1952 (směrnice pro podnikové archivy) vydaným ministerstvem paliv a energetiky (MPE). Jím byl uložen úkol zřídit podnikové archivy a ustavit podnikového archiváře s termínem splnění do 30. června 1952. Co se týká kombinátů, bylo ponecháno na rozhodnutí ředitele, zda bude zřízen centrální archiv pro celý kombinát, nebo archivy pro jednotlivá obvodní ředitelství nebo i podniky.
Reakcí na toto sdělení byl dopis Kombinátu OKD ze dne 28. června 1952, ve kterém byl sdělen výsledek projednání: archiv nebude centralizován, budou zřízeny samostatné archivy pro Kombinát OKD, jednotlivá obvodní ředitelství a na jednotlivých koksovnách; archivní úkoly budou pro nedostatek zaměstnanců ve všech případech obstarávány zaměstnanci spisové služby vedle jejich práce – ti budou rovněž odpovědni za skartaci spisů. Alespoň pro začátek nebudou rovněž zřizovány zvláštní místnosti pro archiv (archiválie však budou odděleny).
V odpovědi MPE z 24. července 1952 na tuto informaci kombinátu OKD poprvé zaznívá doporučení uvažovat o zřízení sdruženého podnikového archivu (SPA), „kde by bylo možné daleko lepší uskladnění a daleko lepší odborné vedení této služby“. Toto stanovisko MPE bylo v následujícím období skutečně akceptováno.
Zásadní změnu v působnosti archivu kombinátu OKD umožnila vyhláška ministra vnitra ze dne 13. července 1956 (č. 153/56 Ú. l.) o archivech hospodářských a rozpočtových organizací. Ta v § 2 uložila všem podnikům zřídit do konce roku 1956 podnikové archivy. Pro archiv OKD měl význam zvlášť § 5, „je-li vhodné z důvodu hospodárnosti nebo účelného využití archivního materiálu, zřídí dva nebo více podniků téhož resortu jeden podnikový archiv (sdružený podnikový archiv)“. Vyhláška uváděla, že o zřízení a správě sdruženého podnikového archivu rozhoduje příslušný ústřední orgán v dohodě s archivní správou MV (AS MV). Na základě toho svolal Kombinát OKD po projednání s Krajskou správou ministerstva vnitra v Ostravě 26. října 1956 jednání za účelem projednání podmínek vybudování SPA s tím, že pro sektor MPE bude jako SPA vybudován dosavadní sdružený revírní archiv Kombinátu OKD. Na toto jednání byli pozváni zástupci všech organizací MPE na Ostravsku. Zástupci n. p. Výstavba OKD, Vědecko-výzkumného uhelného ústavu v Ostravě-Radvanicích a n. p. Východomoravských plynáren vyslovili souhlas se zřízením sektorového SPA. Podnik Báňské projekty sdělil, že se k tomuto archivu nepřipojí, protože jeho výkresový archiv musí zůstat v jejich pobočce v Ostravě, a rovněž tak „spisový archiv“, protože s ním úzce souvisí. N. p. Ostroj uvedl, že hodlá zřídit samostatný podnikový archiv, protože archivování v Ostravě by bylo spojeno se značnými obtížemi. Podnik Báňské projekty ale později změnil své stanovisko a dopisem ze dne 20. června 1957 sdělil, že má zájem o připojení k SPA. Nakonec tedy jen n. p. Ostroj setrval u svého původního stanoviska vybudovat si vlastní podnikový archiv.
Právně bylo vytvoření SPA uzavřeno dopisem ze dne 6. srpna 1957, ve kterém MPE sdělilo, že v dohodě s AS MV souhlasí, aby sdružený revírní archiv plnil funkci SPA pro všechny organizace odvětví paliv na Ostravsku s výjimkou n. p. Ostroj.
Písemná úmluva obsahující bližší podmínky existence SPA však v té době ještě uzavřena nebyla – k tomu došlo až 20. 5. 1963.
Stručně lze říci, že archiv OKD byl po celou dobu své existence archivem pro všechny organizační jednotky OKD s výjimkou n. p. Ostroj Opava a z organizací mimo OKD zabezpečoval archivní službu až do roku 1994 pro Vědecko-výzkumný uhelný ústav v Ostravě-Radvanicích.
Ode dne vzniku akciové společnosti OKD nesl archiv název Archiv OKD, a. s.
V souvislosti s vydáním nového archivního zákona č. 499/2004 Sb. byla zrušena instituce podnikových archivů a soukromé subjekty mohly nadále spravovat své archiválie pouze po udělení akreditace Archivní správy MV ČR. V roce 2004 byl Archiv OKD ve správě OKD, a. s., VOJ Hornické muzeum, proto byla žádost o akreditaci podána ředitelem Hornického muzea Ing. Miroslavem Fojtíkem, a to dne 21. listopadu 2005. Společnost OKD, a. s., jakožto zřizovatel, musela splnit podmínky výše uvedeného zákona, a to především stavebně-technické, prostorové, bezpečnostní, materiální, finanční, organizační i personální pro péči o archiválie a jejich ochranu a současně pro jejich zpřístupnění. Výhodou bylo to, že budova archivu byla postavena v roce 1987 jako účelová pro uložení a správu velkého množství dokumentů a odpovídala stanoveným podmínkám. Dne 12. června 2006 bylo vydáno rozhodnutí o akreditaci pro společnost OKD, a. s., pro výkon působnosti soukromého archivu.
Archiv OKD, a. s., plnil své základní funkce především těmito činnostmi:
- Uchovávání písemností vzniklých z činnosti OKD, a. s., péče o jejich zpracování a vědecké a odborné využití.
- Metodické řízení spisové služby v jednotlivých podnicích OKD, a. s.
- Organizace skartačního řízení v jednotlivých podnicích OKD, a. s.
- Poskytování materiálu pro badatelské účely, zapůjčování materiálu pro výstavy, spolupráce na odborných publikacích a knihách
- Péče o historicky velice cenné materiály jednotlivých těžařstev, která existovala před vznikem kombinátu OKD.
- Vytváření archivních sbírek především z dokumentů bývalých zaměstnanců a vědeckých pracovníků z oblasti hornictví a dobývání.
- Tvorba archivních pomůcek a pořádaní nezpracovaného archivního materiálu.
Zpracováno s využitím textu PhDr. Oldřicha Klepka.
Výroční zpráva