Tyto stránky použivájí cookies

Náše stránky používají technické a analytické cookies. Toto vše potřebujeme pro správnou funkci stránek a pro vyhodnocení, jak jsou naše stránky používány. Pro více informací a nastavení navštivte Informace o cookies.

Nastavení

Průzkumy znečištění, monitoring


Heřmanická halda vznikla v 19. stol. v souvislosti se zahájením provozu tehdejšího dolu Ida. Asi od roku 1930 do 1990 na ní byly naváženy těžební odpady hned z několika dolů. Neexistuje validní dokumentace, která by přesně konkretizovala navezený materiál.

Míru zdravotního i environmentálního rizika, plynoucího z přítomnosti kontaminace v tělese odvalu a z jeho vlivu na okolí, hodnotily celkem 3 analýzy rizik ekologických zátěží, realizované v letech 1997, 2010 a 2021. Ve všech případech bylo konstatováno, že využíváním podzemní a povrchové vody v okolí odvalu významná zdravotní rizika nevznikají. Významná ekologická rizika nebyla rovněž ověřena. Zvýšené riziko bylo deklarováno pouze v případě možného budoucího využívání studené části odvalu k rekreačním aktivitám, z důvodu výskytu arzénu, který je ale přirozenou součástí uloženého materiálu a nejedná se o kontaminaci antropogenního původu.

Jako hlavní problémový aspekt byl označen samotný proces endogenního hoření, který se projevuje emanací plynných zplodin. V roce 2010 byl proveden teoretický propočet možného množství polutantů uvolňovaných do ovzduší. Následné pravidelné imisní měření a měření prašného spadu, prováděné Zdravotním ústavem Ostrava v těsné blízkosti odvalu i v jeho vzdálenějším obydleném okolí, ale nepotvrdilo negativní vliv odvalu a jeho termických procesů na obyvatele v přilehlých osídlených částech. Měřené koncentrace plynných zplodin jsou buď pod zákonnými imisními limity (CO, SO2, benzen), nebo v případě výskytu nadlimitních hodnot (benzo(a)pyren) se nejedná o přímý důsledek vlivu odvalu, ale o celkový zhoršený stav ovzduší na Ostravsku. Propočet množství plynných zplodin, provedený v roce 2010, byl shledán jako výrazně nadhodnocený, reflektující na nedostatek relevantních vstupních dat pro zhodnocení rizik (zejména rozptylová studie), a tedy s posunem směrem k preventivnímu nadhodnocení míry předpokládaného rizika kontaminace.

Hodnocen byl i vliv sanačních aktivit (prováděných na odvalu) na kvalitu okolního ovzduší. Autorizované hodnocení zdravotních rizik ukázalo, že činnosti na odvalu Heřmanice jsou spojeny jen s nízkými příspěvky hodnocených látek k celkové imisní zátěži obyvatel v přilehlých rezidenčních oblastech a znamená jen nepatrné zvýšení zdravotních rizik, v praxi stěží postižitelných (viz https://www.horiciodvaly.cz/; Aktualizovaná analýza rizik, Závěrečné posouzení rizik termicky aktivních odvalů).

Na heřmanickému odvalu bylo opakovaně prověřováno pracovní prostředí, které doložilo, že zákonné limitní hodnoty jsou dodrženy (viz Protokol ZÚO).

V závěru hodnocení vlivu odvalu na jeho okolí se konstatuje, že (cit.) „… na lokalitě ÚMTO Odval Heřmanice nebyly ověřeny skutečnosti, na základě kterých by měla být stanovena nová sanační opatření“. Tento výrok odpovídá dlouhodobému zatřídění odvalu v celostátním systému SEKM (MŽP ČR), kde je lokalita zařazena v kategorii „P“ (riziko potenciální), nevyžadující za současného využití území bezprostřední sanaci.