Tyto stránky použivájí cookies

Náše stránky používají technické a analytické cookies. Toto vše potřebujeme pro správnou funkci stránek a pro vyhodnocení, jak jsou naše stránky používány. Pro více informací a nastavení navštivte Informace o cookies.

Nastavení

Komentáře


Vyjádření odborníků k problematice haldy Heřmanice.


Doc. RNDr. Václav DOMBEK, CSc., Vysoká škola báňská – Technická univerzita

V plynných a prachových emisích jsme sledovali koncentrace plynných uhlovodíků, polycyklických aromatických uhlovodíků a toxických kovů. V případě polycyklických aromatických uhlovodíků byla naše pozornost zaměřena na šestnáct zástupců zařazených U.S.EPA mezi prioritní. Na české straně hranice se výzkum týkal odvalů Ema, Heřmanice a Hedvika nacházejících se v ostravsko-karvinské aglomeraci. Nejvíce jsou v plynných i prachových emisích hořících hald zastoupeny nízkojaderné polyaromatické uhlovodíky, jako je fenantren, naftalen a acenaften, které jsou považovány za nejméně rizikové. Relativní zastoupení nejtoxičtějších polyaromatických uhlovodíků, mezi které patří zejména benzo(a)pyren, je v emisích naprosto minoritní, pod úrovní jednoho procenta. Naměřené hodnoty těchto látek jsou o několik řádů nižší, než jsou platné limity pro okolí a obyvatelstvo, zdravotní dopady a rizika emisí z hořících hald jsou tak minimální. K překračování úrovně znečištění povolené legislativou tak vlivem termicky aktivních odvalů nedochází. Na znečištění okolního ovzduší se odvaly podílejí nejvýše jednotkami procent, a to jen v jejich nejbližším okolí.


MUDr. Ivan Tomášek, Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě

Provoz odvalu Heřmanice je spojen se zvýšením expozic PM2,5 a PM10 a tím i souvisejících zdravotních rizik v přilehlých rezidenčních oblastech. Toto zvýšení je však velmi malé a v praxi stěží postižitelné. Obecně, jakékoliv zvyšování imisní zátěže látek a s tím souvisejících zdravotních rizik, byť minimální, není v souladu s doporučenou strategií WHO. Endogenní hoření odvalů však může představovat riziko pro životní prostředí a zdraví obyvatel. Není žádoucí, aby takovýto zdroj dlouhodobě perzistoval v životním prostředí i s ohledem na existující nejistoty spojené se složením materiálu odvalu. Bezpečný odval je pouze sanovaný odval nebo odval, který je zabezpečen proti endogennímu hoření. V případě existujícího endogenního hoření je sanace jedinou možností, jak termickou aktivitu s jistotou zastavit. Sanační činnosti v takovém rozsahu, jako probíhají na odvalu Heřmanice, nelze provádět zcela bezemisně.

(Hodnocení zdravotních rizik „Odval Heřmanice“)