Závod Útlum – ČSA, Darkov
(← zpět na nabídku)

Lokalita ČSA

Lokalita ČSA je situována ve dvou dobývacích prostorech – Karviná Doly I a Doubrava u Orlové.

Důl Československá armáda vznikl 1. července 1995 spojením dvou původně samostatných dolů ČSA a Doubrava. Ve skutečnosti je však jeho historie mnohem starší a sahá až k samým počátkům dolování na Karvinsku. Právě odsud zřejmě pocházejí první zprávy o nálezech černého uhlí v 18. století na lokalitě zvané Kamienčok. Roku 1780 zde zahájil kutací práce hrabě J. E. Larisch-Mönnich. Roku 1856 byly zdejší šachty spojeny do jediného podniku. Tento letopočet je považován za počátek existence dnešní lokality ČSA.

Rod Larisch-Mönnich vlastnil zdejší doly až do vyvlastnění v roce 1945. Roku 1951 zde vznikl národní podnik Velkodůl Čs. Armády. Důlní závody byly v té době označovány čísly. Od roku 1984 existovaly dva důlní závody, závod 1 a závod 3. V roce 1990 bylo zrušeno označování závodů čísly a závod 1 se opětovně nazval Jan Karel, závod 3 pak Jindřich. V souvislosti s vydobytím uhelných zásob a zahájením technické likvidace dolu byl dne 31. prosince 1995 zrušen závod Jindřich. Zůstal zachován pouze závod – lokalita Jan Karel.

Dlouhou historii má i dobývání v oblasti bývalého Dolu Doubrava. Zde hledal baron Richard Mattencloit uhlí už roku 1822. Mělké šachtice roku 1836 daly vznik těžařské společnosti, kterou společně vlastnili Mattencloit a Larisch-Mönnich. V roce 2006 ukončil činnost závod Doubrava, ale těžba uhlí z dobývacího prostoru Dolu Doubrava pokračovala přetěžením na Důl ČSA

V roce 2008 došlo ke sloučení Dolu ČSA s Dolem Lazy, přičemž vzniká nový důl – Důl Karviná. Oba doly byly v podzemí propojeny v roce 2007 a od roku 2008 se energetické uhlí z oblasti 7. těžební kry a ohradníku doubravských jam lokality Doubrava přetěžovalo na úpravnu Lazy.

V závěru roku 2012 došlo k podzemnímu propojení s Dolem Darkov se záměrem využití moderní úpravny uhlí Dolu Darkov pro vytěžené koksovatelné uhlí z lokality ČSA.

V roce 2015 došlo k dalším organizačním změnám. Sloučením dolů Karviná a Darkov vznikl nový subjekt „Důlní závod 1“, kam patřil i Důl ČSA.

Nejvyšší roční těžby bylo dosaženo v roce 1971 a to 3,3 mil. t uhlí. Od roku 1951 do ukončení těžby v únoru 2021 bylo z Dolu ČSA vytěženo 144,4 mil. t uhlí.

Lokalita Darkov

Lokalita Darkov je tvořena dvěma dobývacími prostory, které se rozkládají ve východní části karvinské dílčí pánve a to dobývacím prostorem Darkov a Karviná – Doly II.

Historie současné lokality Darkov sahá až do poloviny 19. století. V té době byla založena řada nových dolů, které byly později do komplexu Darkov sloučeny. Jedná se především o doly Gabriela (založen 1852), Hohenegger (1880) a Austria (1898). Tyto doly prošly četnými proměnami, několikrát změnily jména. V 50. letech minulého století z nich vznikl komplex Velkodůl 1. máj.

V roce 1972 začala výstavba nového budoucího ústředního závodu 2 – Darkov. Areál nového dolu byl vybudován kolem jámy Mír IV. V letech 1972–1976 byla vyhloubena v blízkosti jámy Mír IV úvodní jáma č. 5 (Mír V).

V letech 1979–1984 byl v novém dobývacím prostoru Darkov vybudován areál pomocného závodu (PZ) a vyhloubeny: vtažná jáma č. 1 (Da 1) a výdušná jáma č. 2 (Da 2). Jámy byly vystaveny devastujícím účinkům dobývání porubů v jejich blízkosti. Jáma Da 2 byla zlikvidována v roce 2004 a jáma Da 1 je využívána pouze pro vedení větrů do dolu.

V roce 1991 došlo ke změně názvu Dolu 1. máj na Důl Darkov s důlními závody Barbora, Mír a Darkov.

V roce 1995 došlo k připojení Dolu 9. květen (těžba ukončena v roce 2016, důl zlikvidován). Důl Darkov tvořil důlní závod 1 (bývalá Barbora), důlní závod 2 (bývalý Darkov), důlní závod 3 (bývalý 9. květen).

V roce 2015 došlo k dalším organizačním změnám. Sloučením dolů Karviná a Darkov vznikl nový subjekt „Důlní závod 1“, kam patřil i Důl Darkov.

Od Dolu Gabriela po Důl Darkov v období let 1854 až 2021 bylo vytěženo cca 310 mil. t uhlí. Historie samostatného Dolu Darkov začala v roce 1982 a skončila v roce 2021. Nejvyšší roční těžby bylo dosaženo v roce 2000, a to 4,3 mil. t uhlí. Za období historie samostatného Dolu Darkov bylo z dolu vytěženo 53,9 mil. t uhlí.