DIAMO, státní podnik, odštěpný závod Příbram

Historie lomu Chabařovice

Před 2. světovou válkou těžilo v ústecko-teplické oblasti asi 10 hnědouhelných dolů. Těžilo se převážně formou hlubinného dobývání. Po částečném útlumu hlubinného dobývání v 60. letech minulého století se začalo díky výhodným geologickým podmínkám prosazovat povrchové dobývání hnědého uhlí.

Území bývalého lomu Chabařovice se nachází v nejvýchodnější části severočeské hnědouhelné pánve v těsné blízkosti města Ústí nad Labem, Chabařovice a Trmice. Těžební činnost lomu začala v roce 1977. Za celé období báňské činnosti lomu Chabařovice bylo vytěženo 61 miliónů tun uhlí a odtěženo 262 miliónů m³ zemin. Chabařovické uhlí bylo pro své chemické a fyzikální vlastnosti vyhledávaným palivem zejména v době zhoršených rozptylových podmínek v ovzduší. Uhlí mělo nejnižší obsah síry v České republice, proto nejlépe vyhovovalo podmínkám pro minimalizování zátěží životního prostředí v době inverzních stavů.

V roce 1991 bylo Usnesením vlády ČR rozhodnuto o zastavení lomu Chabařovice. Samotný útlum byl zahájen o tři roky později. Při postupném omezování těžby uhlí a skrývky nastala otázka způsobu likvidace zbytkové jámy. Nabízely se dvě varianty: mokrá a suchá. Na základě jednání Sdružení pro revitalizaci území byla odsouhlasena mokrá varianta, která s sebou přinesla možnost vybudování chybějící rekreační oblasti pro obyvatele Ústí nad Labem a okolních obcí v území zdevastovaném dlouhodobou hornickou činností. V dubnu 1997 skončila veškerá těžba, zpracování a odbyt uhlí.

Vybudování vodní nádrže a samotné jezero představuje hydrickou rekultivaci, tzn. napuštění vodou. Zatápění zbytkové jámy bylo zahájeno v létě roku 2001 a trvalo 9 let. V roce 2010 dosáhlo konečného stavu provozní hladiny na kótu 145,7 m n. m. Při této výšce hladiny byl objem vody v jezeře 35,601 mil. m³ a rozloha 252,2 ha. Podle generelu rekultivací tvoří celkové rozpracované rekultivační akce 871,5 ha, z toho 52 ha zemědělské rekultivace, 329 ha lesnické rekultivace, 281 ha hydrické rekultivace a 210 ha ostatní rekultivace. Území lomu Chabařovice spadá do povodí řeky Bíliny. Nadbytečné vody z jezera byly svedeny propojovacím zatrubněním do otevřeného příkopu, který je zaústěn do řeky Bíliny. Z důvodu ochrany lomu Chabařovice před přítoky povrchových vod ze západu byly zřízeny dvě nádrže – Modlany a Kateřina.

Dne 30. 5. 2015 se uskutečnilo slavnostní otevření jezera Milada pro veřejnost.

V okolí jezera byla zprovozněna cyklotrasa, která vede rekultivovaným územím a navazuje na cyklotrasu propojující hřeben východních Krušných hor s Milešovským středohořím. Z města Chabařovice vede k jezeru Milada naučná stezka, podél níž informační tabule seznamují návštěvníky s historií přilehlého území, hlubinného dobývání uhlí, způsobem provádění rekultivací a informují o místní fauně a flóře. Kvalita vody je pravidelně sledována odebíráním vzorků a zachovávána mimo jiné tzv. řízenou rybí obsádkou. V rámci bioregulační ochrany ve spolupráci s hydrobiology byly totiž do jezera vysazeny druhy dravých ryb: bolen, štika a sumec. Je zde přísně zakázán rybolov.

V místech původního Chabařovického lomu vznikla rozlehlá rekreační zóna s jezerem. Zrekultivované území slouží k všestrannému využití – pro rekreaci, odpočinek, turistiku, sport a další aktivity. V letní sezóně je možné se na plážích občerstvit nebo si zapůjčit sportovní vybavení. Po celý rok zde probíhají velké sportovní závody a okolí jezera je oblíbené i pro individuální sporty. Výhodné povětrnostní podmínky využívají kiteři či windsurfeři. Kolem celého jezera vede okruh vhodný pro bruslaře a v zimních měsících je možné využít běžkařské stopy. V současné době pokračují práce na vybudování inženýrských sítí a zázemí pro přístav.

Pro kvalitní rozvoj celého území jezera Milada proběhla v letech 2020–2021 mezinárodní Krajinářsko-urbanisticko-architektonická soutěž, ze které vzešlo řešení budoucího rozvoje této rozsáhlé krajiny. První architektonické prvky (např. odpočívadla s naučnými tabulemi a grily) by měly být realizovány do roku 2024. Socializace a zapojení celé lokality do širších okolních vztahů je klíčovým parametrem pro budoucí život celé oblasti. Podrobnější informace lze nalézt na www.vizemilada.cz

Historie lomu Most

Lokalita lomu Most se nachází v centrální části severočeské hnědouhelné pánve severně od města Most. Těžba hnědého uhlí zde začala na přelomu 19. a 20. století. V roce 1900 došlo k založení hlavního dolu Richard. V roce 1924 se změnil na povrchový lom. Po znárodnění v roce 1952 byl přejmenován na lom Ležáky I. Obdobný osud měl ve stejném roce založený důl Evžen. Hlubinný důl se později přeměnil na lom, který byl v roce 1952 nazván Ležáky II a spojen s lomem Ležáky I.

V roce 1971 byla zahájena těžba v uhelném pilíři samotného města Most, jejíž podmínkou byla postupná likvidace historické části města, schválená roku 1964. Vznikl tak lom Most. Největší rozšíření povrchové těžby v oblasti umožnilo otevření lomu Most a jeho spojení se zahlubujícími se lomy Ležáky. Stejně jako historický Most musely těžbě ustoupit i obce Pařidla, Konobrže, Kopisty a Střimice.

Od roku 1995 se těžba postupně utlumovala a těžba uhlí byla definitivně ukončena k 31. 8. 1999. První rekultivační práce odstartovaly již v 70. letech 20. století a pokračují dodnes.

Palivový kombinát Ústí, státní podnik, zajišťuje od roku 2004 zahlazení následků hornické činnosti po povrchové těžbě na lokalitě lomu Most-Ležáky. Obzvláště významná je realizace rozsáhlé hydrické rekultivace – zatopení zbytkové jámy lomu Most-Ležáky, která byla provedena v rámci revitalizace území dotčeného těžební činností a výrazně zlepšila ráz krajiny severně od města Most. Převažují zatravněné plochy, jež doplňuje rozptýlená funkční zeleň a běžné lesnické rekultivace.

Dne 24. 10. 2008 bylo slavnostně zahájeno napouštění jezera Most. Dále byly realizovány úpravy obvodové komunikace a opevnění břehové linie jezera.

V roce 2013 byla zahájena rekultivace území po bývalém kamenolomu Kočičí vrch, který představoval poslední doposud nepředané plochy do procesu biologické rekultivace v rámci lokality lomu Most-Ležáky.

V květnu 2014 bylo zahájeno dopouštění jezera Most na kótu konečné hladiny stálého nadržení 199 m n. m., které bylo dokončeno v září 2014.

V druhé polovině roku 2015 byly ukončeny sanační práce v severovýchodní části lokality. Z důvodu zabezpečení odtoku povrchových i podpovrchových vod a stabilizace svahů byla na severních svazích jezera vybudována soustava svodných a sběrných drénů, která byla v roce 2016 ještě dál rozšířena až do oblasti severovýchodních svahů. Ve stejném roce byla zahájena pěstební péče o založené porosty.

Vodní dílo jezero Most patří svým rozsahem k největším hydrickým rekultivacím v České republice. Má při kótě provozní hladiny 199 m n. m, rozlohu vodní plochy 309,4 ha, maximální hloubku 71,1 m, objem vody 70,5 mil. m³ a obvod břehové linie je 9 380 m.

Území okolí jezera Most je využíváno především pro rekreační využití, které nebude samo o sobě omezeno pouze na plochy pláží s možností koupání a provozování vodních sportů, ale počítá se s vybudováním různých sportovních areálů, cyklostezek, naučných stezek, přírodních sportovišť atd. Postupně jsou budována parkoviště, stravovací zařízení a další služby.