Vyplácí DIAMO, s. p.
(← zpět)

Informujte se na adrese: socialnicentrum@diamo.cz nebo na Call centru 596 703 377, 724 265 777.

Nárok na náhradu/rentu vznikl za předpokladu, že u poškozeného zaměstnance došlo v příčinné souvislosti s utrpěným pracovním úrazem nebo zjištěnou nemocí z povolání k poklesu na výdělku.

Náhrada/renta podle § 195 zákona č. 65/1965 Sb. v současné době již vzniknout nemůže, neboť se jedná o nároky vzniklé do 31. 12. 1992.

Výpočet náhrady/renty

Náhrada/renta přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným (čistým) měsíčním výdělkem zaměstnance před vznikem škody a (čistým) výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo zjištěné nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Přitom se nepřihlíží k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím. Průměrný měsíční čistý výdělek stanovený pro náhradu/rentu podléhá valorizaci podle nařízení vlády.

Vypočtená náhrada (v čistém) se od 1. 7. 1993 zvyšuje o 20 % (do hrubého) dle čl. V zákona č. 160/1993 Sb.

Náhrada/renta přísluší zaměstnanci i při pracovní neschopnosti z jiného důvodu, než je původní pracovním úraz nebo nemoc z povolání. Přitom za výdělek se považuje výdělek, z něhož se stanoví výše nemocenského. Náhrada/renta náleží rovněž poškozenému zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání na ÚP. Podmínkou pro výplatu náhrady/renty je, aby poškozený zaměstnanec byl zaměstnán nebo byl osobou samostatně výdělečně činnou nebo byl veden v evidenci na ÚP. Tyto podmínky neplatí pro příjemce invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně (dříve plný invalidní důchod).

Výplata náhrady/renty

Výplata náhrady/renty se provádí zpravidla 1x měsíčně na základě doloženého dosaženého měsíčního výdělku/nemocenských dávek z OSSZ nebo potvrzení o evidenci na Úřadu práce, tzv. „pohyblivá renta“, která je vyplácena s měsíčním zpožděním oproti běžnému výplatnímu termínu mzdy. Náhrada/renta, která je vyplácena poživatelům invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně, tzv. „pevná renta“ je vyplácena v běžném termínu výplaty mzdy.

U OSVČ 1x ročně na základě doloženého daňového přiznání podaného u příslušného finančního úřadu.

Z náhrady/renty se neodvádí pojistné na sociální zabezpečení podle zákona č. 589/1992 Sb. a ani na veřejné zdravotní pojištění podle zákona č. 592/1992 Sb., podléhá pouze dani z příjmu podle zákona č. 586/1992 Sb.

Na rentu se vztahuje případný výkon rozhodnutí (exekuce, insolvence atd.)

Způsob výplaty se provádí na základě sdělení poškozeného zaměstnance, a to buď na účet nebo složenkou.

Jak dlouho náhrada/renta náleží

Náhrada/renta přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém dovrší 65 let nebo do případné podstatné změny poměrů podle § 202 odst. 1) zákona č. 65/1965 Sb.:

• do data přiznání starobního důchodu,
• do data přiznání invalidního důchodu pro obecné onemocnění,
• změna zdravotního stavu z důvodu obecné choroby,
• a další (výkon trestu odnětí svobody, rodičovská dovolená atd.).

Potvrzení o dosaženém výdělku (ČR)

Potvrzení o dosaženém výdělku (Slovensko)

Čestné prohlášení o důchodu

Čestné prohlášení

Žádost o platbu na účet (ČR)

Žádost o platbu na účet (zahraničí)

Potvrzení o trvání pracovní neschopnosti v příčinné souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (ošetřující lékař)

Potvrzení o zkrácené pracovní době

Zdravotní potvrzení příjemce náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti

Prohlášení poplatníka z příjmů fyzických osob a Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění

Pro pravidelnou měsíční výplatu náhrady/renty je nutné dokládat uvedené formuláře a další potřebné doklady (pracovní smlouva, dohody mimo pracovní poměr, ukončení pracovní smlouvy, přiznání/odejmutí invalidního důchodu, zvýšení invalidního důchodu atd.) nejpozději do 20. dne v měsíci.

Co je náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, tzv. renta?

Náhrada/renta je pravidelné měsíčně se opakující plnění – odškodnění z titulu pracovního úrazu nebo zjištěné nemoci z povolání, které nahrazuje poškozenému zaměstnanci vzniklou ztrátu na výdělku.

Jak se náhrada/renta počítá?

Náhrada/renta představuje rozdíl mezi průměrným měsíčním čistým výdělkem zjištěným ke dni vzniku škody a nově dosahovaným výdělkem, k němuž se připočítává případný invalidní důchod přiznaný ze stejného důvodu (tuto skutečnost potvrzuje příslušná městská nebo okresní správa sociálního zabezpečení), pro který je náhrada/renta poskytována.

Průměrný měsíční čistý výdělek stanovený pro náhradu/rentu podléhá valorizaci podle nařízení vlády.

Co to je STOP výdělek a proč se stanovuje?

Když poškozený zaměstnanec pobíral náhradu/rentu, a poté zaměstnání, které pro něj jinak bylo vhodné z hlediska jeho schopností, kvalifikace a zdravotního stavu, přestal vykonávat a stal se uchazečem o zaměstnání, nemůže mu být uhrazena újma spočívající v tom, že pro nedostatek vhodných pracovních příležitostí nemůže mít po pracovním úrazu nebo zjištění nemoci z povolání příjem v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru. Této konstrukci se říká „stop výdělek“ – je to výdělek zjištěný k prvnímu dni po skončení pracovního poměru (z předchozího čtvrtletí) a ten je pak v náhradě/rentě zohledňován po celou dobu nepřetržité evidence na ÚP. Smyslem této fikce je zabránit, aby poškozený zaměstnanec nezneužíval svého postavení a nepožadoval od zaměstnavatele formou náhrady za ztrátu na výdělku i tu část ztráty na výdělku, která mu vznikla v důsledku toho, že nemá momentálně práci stejně hodnocenou jako v původním zaměstnání, ve kterém neukončil pracovní poměr v příčinné souvislosti se zhoršením svého zdravotního stavu po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

Proč se ve výpočtu náhrady/renty odečítá minimální mzda?

Náhrada/renta je počítána jako rozdíl mezi původním dosahovaným výdělkem před vznikem škody a výdělkem nově dosahovaným. Co však v náhradě/rentě odečítat, když je poškozený veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a nemá žádný dosahovaný výdělek?

Smyslem a účelem náhrady/renty je odškodnění snížení (omezení) nebo ztráty pracovní způsobilosti poškozeného zaměstnance a jeho schopnosti dosahovat pro následky pracovního úrazu/nemoci z povolání stejný výdělek jako před poškozením. Uvedeným požadavkům plně odpovídá takový postup, který výdělek po pracovním úrazu/nemoci z povolání určuje podle pravděpodobného výdělku, jehož by poškozený zaměstnanec dosáhl při práci, odpovídající jeho schopnostem, kvalifikaci a zdravotnímu stavu, jíž by prokazatelně vykonával, kdyby k tomu nebránil nedostatek pracovních příležitostí. Pravděpodobný výdělek je současně třeba stanovit ke dni, v němž poškozenému zaměstnanci vznikl nárok na náhradu/rentu. Za výdělek po pracovním úrazu nebo zjištěné nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši minimální mzdy (ustanovení § 111 zákona č. 262/2006 Sb.) platné v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání – jen v případě rozvázání pracovního poměru z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Jsem v pracovní neschopnosti nebo na ošetřování člena rodiny, jak bude placena renta?

V případě, že je lékařem vystavena dočasná pracovní neschopnost z obecného důvodu (např. chřipka) nebo se jedná o ošetřovné, považuje se za výdělek po pracovním úrazu nebo zjištěné nemoci z povolání výdělek, z něhož se stanoví výše nemocenského (§ 195 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb.), konkrétně součin denních neredukovaných vyměřovacích základů a počtu kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo ošetřovného. V případě pracovní neschopnosti pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání (pro které se pobírá náhrada/renta), se jako příjem použijí nemocenské dávky. Ošetřující lékař musí potvrdit příčinnou souvislost pracovní neschopnosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Kolik si při pobírání náhrady/renty můžu vydělat?

Náhrada/renta náleží poškozenému ve výši rozdílu mezi průměrným čistým měsíčním výdělkem ke dni vzniku škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Zákon neukládá, „kolik si poškozený může vydělat“. Pokud tedy poškozený nastoupí do zaměstnání, je jeho nový zaměstnavatel povinen podle zák. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, vyslat ho na vstupní lékařskou prohlídku ke svému poskytovateli pracovnělékařských služeb (dříve závodní lékař), který posoudí jeho zdravotní způsobilost k dané práci. Pokud lékař uzná poškozeného způsobilým, je věcí zaměstnavatele, jakou mzdu poškozenému nabídne vzhledem k jeho vzdělání, kvalifikaci, kompetencím, zdravotnímu stavu a na základě principu rovného zacházení (na stejné pozici stejná mzda pro zaměstnance „s náhradou/rentou“ i bez ní).

Za jakých okolností je možné ve výpočtu náhrady/renty akceptovat výdělky dosahované ve zkráceném úvazku?

Výdělky dosahované ve zkráceném úvazku lze ve výpočtu náhrady/renty akceptovat jen tehdy, pokud poškozený předloží potvrzení poskytovatele pracovnělékařských služeb zaměstnavatele (dříve závodní lékař – popř. ošetřující lékař), u kterého zkrácený úvazek vykonává, že není schopen v dané profesi pracovat na plný úvazek, s uvedením vhodného počtu hodin pracovního úvazku, v souvislosti s odškodňovaným pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Co mám doložit, když jsem v průběhu pobírání náhrady/renty ukončil pracovní poměr nebo nastoupil do nového zaměstnání?

Od původního zaměstnavatele je potřeba doložit ukončení pracovního poměru nejlépe i se zápočtovým listem a v případě, že k ukončení pracovního poměru dojde z jiných než zdravotních důvodů souvisejících s odškodňovaným pracovním úrazem nebo zjištěnou nemocí z povolání, potvrzení zaměstnavatele o výši průměrného čistého měsíčního výdělku ke dni následujícímu po ukončení pracovního poměru.

Od nového zaměstnavatele novou pracovní smlouvu a dosahované výdělky opatřené razítkem a podpisem zaměstnavatele.

Může se stát, že mi přestane být náhrada/renta vyplácena?

Náhrada/renta se poskytuje dle ustanovení § 195 odst. 4 zákona č. 65/1965 Sb., nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém zaměstnanec dosáhne věku 65 let.

Zákon č. 65/1965 Sb. počítá s tím, že v průběhu poskytování náhrady/renty může dojít ke změně poměrů na straně poškozeného. V ustanovení § 202 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., se uvádí, že změní-li se podstatně poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody, může se zaměstnavatel domáhat změny v úpravě svých práv, případně povinností. V praxi se nejčastěji vyskytují tyto případy změny poměrů mající vliv na vyplácenou náhradu/rentu (trvání nároku a její výši):

• odchod do starobního důchodu,
• změna zdravotního stavu spočívající v jeho zhoršení z tzv. obecných zdravotních příčin,
• přiznání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně (dříve plný invalidní důchod) pro obecnou chorobu,
• výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody (ve výjimečném případě, pokud ve výkonu trestu poživatel pracuje – lze náhradu/rentu platit,)
• ekonomické důvody – dosahované výdělky, někdy s případným připočtením invalidního důchodu, jsou po dobu minimálně po sobě jdoucích dvanácti měsíců vyšší než průměrný měsíční čistý výdělek stanovený ke dni vzniku škody, do kterého se náhrada/renta doplácí,
• úmrtím – pozůstalí nemají nárok.

Jaký vliv bude mít na výši náhrady/renty, když budu pracovat na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohodu o provedení práce (DPP) a když budu mít uzavřenu pracovní smlouvu na zkrácený úvazek, který nebude ze zdravotních důvodů?

V případě práce na dohodu o provedení práce se dosažená měsíční odměna z této dohody porovnává s platnou minimální mzdou. V měsíci, kdy není z dohody vyplacena žádná odměna, se odečítá jako dosahovaný výdělek platná minimální mzda.

V případě práce na dohodu o pracovní činnosti se dosažený výdělek navyšuje na plný úvazek.

V případě uzavření pracovní smlouvy na zkrácený úvazek, který není nutný pro následky po pracovním úrazu či nemoci z povolání, se tento výdělek navyšuje na plný úvazek.

Lze zasílat náhradu/rentu na účet poživatelům invalidního důchodu III. stupně?

Nelze, a to z důvodu, aby se předešlo případným přeplatkům, jelikož při pobírání důchodu III. stupně není povinností předkládání pro poskytování náhrady/renty měsíčně žádný doklad ani formulář, platba probíhá automaticky.

Bude mi přiznán starobní důchod, když od vzniku renty dlouhodobě nepracuji (např. byl mi přiznán „plný“ invalidní důchod pro invaliditu III. stupně, po čase „částečný“ pro invaliditu I. nebo II. stupně a od té doby jsem na úřadu práce)? 

Ne, neboť nesplníte jednu ze základních podmínek pro přiznání starobního důchodu a tou je délka odpracovaných let. Renta/náhrada totiž nepodléhá odvodům na sociální pojištění dle § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, v němž se stanoví, že do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnuje příjem v podobě náhrady škody podle zákoníku práce. Z tohoto důvodu se doba pobírání renty/náhrady nepočítá do odpracovaných dob pro účely přiznání starobního důchodu podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, pokud si příjemce renty/náhrady jako osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění neplatí sama pojistné na důchodové pojištění podle § 16 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb.

V podmínkách DIAMO, s. p., je rozhodujícím dokumentem zákon č. 65/1965 Sb., tzv. „starý“ zákoník práce, ve smyslu ustanovení § 364 odst. 4 až 6 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce; nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých; další právní prováděcí předpisy a metodické postupy Ministerstva průmyslu a obchodu.